Archiv štítku: aktivace

OL/KA-153 – Podhorní vrch – 847m. n. m.

OL/KA-153, Podhorní vrch 847m. n. m.

Podhorní vrch je, resp. byl takovou mou osobní výzvou. Minulý rok (2015) se mi ho z několika důvodů nepodařilo aktivovat do OKFF-0833 a tak jsem si od letošního roku sliboval aktivaci úspěšnou.

Vyrážel jsem z kempu Betlém kde trávím vždy poslední týden v srpnu (Holice prominou), autem je to kousek cesty. Jen nesmíte z kempu následovat navigaci, která vás první 2 kilometry povede po lesní cestě (no, spíš takové větší pěšině), abyste pak najeli na silnici, po které kdybyste jeli ihned, tak jsem tam určitě dřív a pohodlněji. Prostě se zase ukazuje pravda, v podobě hesla “Zkratkou je to sice dál, ale o to horší cesta”. Tady to sice dál nebylo, ale o to ta cesta byla horší 🙂

K Podhornímu vrchu se dostanete odbočkou ze silnice u Mariánských Lázní. Cesta je to opravdu tak tak pro jedno auto, a tak když se máte vyhýbat, je to zážitek. Na úpatí kopce je něco jako parkoviště, a odtamtud je nutné jít pěšky asi 700m do opravdu mírného kopce (se závěrečnou tečkou, of course).

Počasí se opravdu vyvedlo, mimo lesní podrost bylo 30-35°C, obloha bez mráčku. Po celou dobu jdete v lese, tam to bylo příjemné. Konečný úsek je pak v podobě schodů vytesaných do skalního masivu a tam už stromy pomalu končí. Těsně před schody si můžete povšimnout obydleného stavení, kde pravděpodobně bydlí obsluha vysílače pro rádio Egrensis a jak jsem si všimnul, letos také nově technologie na mikrovlnné spoje.

Ještě dopoledne jsem se zaobíral myšlénkou před aktivací kopce do GMA a OKFF strávit aspoň půlhodinku pokoušením PMR pásma, protože podmínky UHF věštily dobré šíření a nějaký hezký DX mohl být na spadnutí - na kopce na tomto pásmu vyrazilo poměrně dost lidí a jejich QTH byly zajímavé. Nějaké DXy se tak i podařily, ale ne mě 🙂 Třístoličník - Praděd (288 km na PMR - hezký výkon!)

Tuto myšlénku provětrat PMR jsem opustil okamžitě po výstupu nahoru. Vyhlídka je tvořena vápencovou skálou a jak do ní to sluníčko pražilo celý den (nahoře jsem byl ve cca 13:00), teplota se tam vyšplhala odhaduji možná i na 50°C. Nic pro mne, jsem tvor který nejlépe funguje při teplotě 22-25°C a během 3 minut jsem byl zpocený jak myš. Extrémní teplo mi opravdu neděůá dobře a tak jsem zvolil taktický ústup pod vrchol, kde se oproti loňskému roku skvěla opravená turistická “odpočívna” a stromy okolo slibovaly bezproblémové natažení véčka. To se nakonec podařilo skoro na centimetry přesně.

Bohužel, nějaký dobrák kromě kultivace odpočinkového místa vysypal okolí téměř plážovým pískem, takže písek byl posléze naprosto všude. A to jsem tam byl asi první návštěvník, protože mne vítala tabulka “Čerstvě natřeno” (což se nakonec ukázalo naštěstí jako stará informace a barva byla již zaschlá). No, nechci to vidět po návštěvě pár dětí.

Po vztyčení antény a zapojení vysílacího zařízení jsem zběžně proladil pásmo, a předpověď opravdu nelhala. Rušení v základu tak 4S, s výkyvy na obě strany. Při aktivaci jsem si také všimnul periodicky se opakujícího opravdu silného rušení (9+20), které se oprakovalo každých zhruba 20 minut a trvalo tak 10-20 vteřin. Původce rušení se mi vyslednovat nepodařilo, ale pravděpodobně ho má na svědomí nějaké čerpadlo v chladicím zařízení výkonového zesilovače vysílače rádia Egrensis a ostatní mikrovlnné techniky, kterou je stožár obklopen opravdu hustě. Prostě QTH ne zcela přející radioamatérskému provozu. Ale i ty podmínky taky udělaly své.

Na začátku vysílání chodily stanice na výzvu spořádaně, dokud se nepodařilo mne protlačit do clusteru. Není se čemu divit, podle záznamů tuto OKFF lokalitu ještě nikdo neaktivoval a tak pileupy na sebe nenechaly dlouho čekat. Občas jsem si připadal jako v Jiříkově vidění, protože stanice která mi burácela 9+20 se během relace ztratila někam na hranici čitelnosti a tak jsem z 5 značek napoprvé četl asi tak 2-3, jinak vše na druhý, třetí, i pátý pokus. O slabších stanicích nemluvě. PIleupy přicházely ve vlnách, a tak jsem nikdy nečekal dlouho na další. Dokonce jsem zjistil, že můj deník má asi nějaký přivolávač stanic - pokud jsem si v pauze rozkliknul nějaké již udělané QSO, s tím že do něj dopíšu nějaké upřesňující údaje, okamžitě se nějaké stanice ozvala 🙂 Toto se mi stalo za odpoledne asi 10x a to už se za náhodu nedá považovat 🙂

Výsledkem mého snažení bylo 120 spojení, převážně středoevropská klasika, a kupodivu bylo velmi málo S2S stanic. Takže ve výsledku celkem úspěch. Bohužel jsem během této aktivace pořídil ani jednu fotografii, nahoře mne to v tom vedru vůbec nenapadlo (dobře, napadlo, ale v tom vedru jsem byl líný tahat foťák z útrob batohu) a cesta od parkoviště není zajímavá, takže se budu snažit zase někdy příště.

 

OL/PL-053 – Havran, 894 m.n.m.

OL/PL-053 - Havran - 894 m.n.m.

OL/PL-053 - HAVRAN

Původně jsem měl namířeno tento víkend pouze na domácí kótu Kožich, ale po krátkém telefonátu se (zatím ještě pořád) UNLIS (ale už se učí, viď?) Karlem Rokycany jsem změnil plán, a vyrazili jsme na kótu Havran, OL/PL-053, 894 m.n.m.

Na Havran(a) se dá dojít v podstatě dvěma způsoby:

A) z obce Stará Knížecí Huť - odtud je to přibližně sedm kilometrů a takových 5 km podle výškopisu i informací z internetu “fakt stojí za to”.

profil-havran-cz

B) z německé obce Silberhütte, odkud to je podle mapy necelé tři kilomety a jde se až na pár úseků v postatě skoro po rovině, resp. po vrstevnicích.

profil-havran-DE

Teoreticky se na Havran dá ještě dojít od severu z Pavlova Studence u Tachova přes hájovnu Němeček, ale to už je trasa více než 12 km.

Samozřejmě jsme zvolili plán B) - není vhodné se před vysíláním zcela strhat.

havran-trasa

Ještě něco málo k rozhledně - vrch Havran je nejvyšším bodem Tachovska a původně na něm bylo umístěno stanoviště radiotechnického průzkumu Zpravodajské správy Československé lidové armády. Tedy, stejně jako v případě vrchu Praha se jedná o kopec, kde je radioamatér většinou velmi spokojen, ne-li nadšen. Další informace o historii rozhledny a o železné oponě můžete najít přímo na webu http://www.rozhlednahavran.cz

Vrch Havran je situován v CHKO Český les, a tak kromě GMA jsem chtěl také OKFF-it - OKFF-0012. A nyní k samotnému sobotnímu dni:

Karel mne v sobotu ráno vyzvedl v 9:00 a pak jsme pokračovali po dálnici až za Rozvadov, kde jsme sjeli z dálnice na místní cesty. Po udržovaných silnicích - jak jinak v Německu - jsme po asi 20 km dojeli do Silberhütte. Zde nás čekalo trochu překvapení, protože navzdory informacím je parkoviště placené. V létě je to 1 EURo za celý den, ale neměli jsme sebou vůbec nic, a tak jsme to vyřešili po svém (stav po příchodu zpět nezmněněn).

P1080589_lowres

Od chaty v Silberhütte jsme se vydali do mírného kopce a po lesních cestách jsme dorazili až na Havran. cesta byla zpestřena takovým Cimrmanovským “jdu na sever…” protože asi kilometr se jde územím nikoho, kde na jedné straně cesty jsou hraniční kameny do ČR a na druhé do Německa. Na vrcholu jsme byli už v 11:01.

P1080611_lowres

Na sever... (resp. západ)

P1080612_lowres

...a na jih! (východ)

Na Havranu se mi splnil předpoklad v umístění antény - dá se přikurtovat na sloupek na odpočívadle, a tak jsem po pozdní snídani vytvořil KV pracoviště. Trochu jsem měl strach z toho, že Havran je v podstatě asi 100m od hranice a nebude tady signál CZ operátora (do deníku se stahují data o protistanici a nemusím to pak dohledávat), ale po ruční volbě se přece jen zadařilo. Na tohle je potřeba dávat v podobných případech pozor, aby to nebylo drahé…

P1210537_lowres

Po vytvoření pracoviště jsem začal dávat výzvy na OKFF i na GMA a pile-up na sebe nedal dlouho čekat. První hodinu šlo jedno spojení za druhým, v druhé hodině se to trochu uklidnilo, ale pořád to bylo velmi slušné. Karel stále vybíhal na rozhlednu a pokoušel se o spojení na Ještěd - bohužel, kromě jedné odposlechnuté relace (a ještě ne celé) se to nepodařilo. Osobně dávám za vinu trochu mdlé modulaci Karlovy staničky, ale proti byly i podmínky šíření.

Jako rozhledna mne Havran trochu překvapil, protože z fotografií to vypadá, že se jedná o rozhlednu výrazně vyšší. Ale i tak to není žádný drobeček.

Příjemným zpestřením se pak stal jeden turista, se kterým jsem zapředl rozhovor a zjistil jsem, že pán tu vojákoval v roce 1981. O vojenské historky nebylo nouze 🙂

Havran, hlavně díky onomu zázemí v podobě odpočívárny i přístupu z německé strany, je velmi hezký kopec, kde to poměrně chodí. V době mé návštěvy byly podmínky na 40m v červeném, ale i tak to bylo velmi příjemné poetické odpoledne. Někdy určitě opět na viděnou :o)

Cestu zoět jsme zvolili přes Tachov, a krátce jsme se zastavili u stožáru SW vysílače.

denik-mapa

« 2 z 2 »

(fotografie OK3AR a Karel Rokycany)

OK/ST-001 – Praha, 862 m.n.m.

OK/ST-001 - Praha - 862 m.n.m.

Nápad zdolat Prahu ve mě dřímal již delší dobu. Přece jen, je to kopec, na kterém byl letecký radar již od II. světové války a zkušenost říká, že z takových kopců na kterých byla nějaká podobná vojenská technologie to funguje. Taky to byla z pohledu GMA prvoaktivace, a to jsem si nemohl nechat ujít.

Jako výchozí bod jsem zvolil parkoviště v obci Nepomuk nad Rožmitálem pod Třemšínem. Nepomuk je taková "lufťácká" vesnička plná chat a chalup. S otevřením Brd veřejnosti je vidět, že se místní přizpůsobili zvýšené návštěvnosti, a tak se dá snadno občerstvit jak v místní hospodě, tak i u některých chalup, kde vznikly především cyklistické "občerstvovny" protože Nepomuk leží na jedné z hlavních cyklistických brdských tras.

Z parkoviště vede nahoru udržovaná lesní silnice, po které jsem se vydal mírným stoupáním do brdských lesů. Trasa od výchozího bodu až na vrchol měří necelé 3 km, z toho je asi 1 km stoupání poměrně prudší, jinak je to taková procházka.
Cesta vede po celou dobu poměrně udržovanými cestami, kromě právě zmíněného stoupání, které se koná po kamenité cestě protkané kořenovou soustavou stromů. V tomto "stoupacím" úseku je po pravé straně k vidění velké množství mravenišť, jak čerstvých tak i starších a opravdu velkých. Dá se říci, že tak od poloviny kopce je každých 20-30 kroků jedno. Tady je vidět, že zatím se na přírodě zde civiizace podílela jen malou měrou a doufejme že to tak zůstane.

Po vystoupání po kamenité cestě se trasa lehce svažuje až k rozcestí na kterém se dáme doprava a po silnici vystoupáme až k meteorologické věži. Vrchol Praha není klasickým vrcholem, ale jedná se v podstatě o malou náhorní plošinu. Od meteorologické věže - je zde umístěn srážkový a bouřkový radar - je na vrchol nutno pokračovat ještě asi 200 m severně. Přístup k vrcholovému bodu není obtížný, ale jedná se o úzkou lesní pěšinku lemovanou hustým porostem a borůvčím. Borůvek lze zde nalézt opravdu hodně.

Samotný vrchol je místo poměrně malé a s přihlédnutím k provozu turistů jsem zvolil k vysílání studnu, která se nachází asi 60 m od vrcholu a je kolem ní větší prostor na bezpečné natažení antény. U samotného vrcholu by bylo možné asi jen, pokud by se tam ty zástupy turistů nevyskytovaly.

Za zmínku ještě stojí i zbytky bunkru z II. světové války, odkud je opravdu krásný výhled na západ a sever, jinak je celý vrchol Praha zalesněný.

Vysílání jsem zahájil ve 14:OO SELČ a "langsam" stylem jsem pokračoval až do 17:00. Pokračoval bych asi i déle, baterie bylo pořád dost, ale začalo trochu rušení a provoz na pásmu se lehce zvrhnul do IOTA závodu.
V deníku se objevilo 41 spojení, ORB 1854 km na Krétu a i jedno SA6BQS/MM od západního břehu Švédska.

Počasí bylo po celou dobu vysílání nakloněno, střídavě bylo slunečno a lehce zataženo, což jsem uvítal, protože teplota byla okolo 26 st. C ve stínu.

Cesta na vrchol - mapa

OL/KR-071 – Supí hnízdo, OL/KR-077 – Modrý kámen

OL/KR-071 - Supí hnízdo, OL/KR-077 - Modrý kámen

Supí hnízdo OL/KR-071 a Modrý kámen OL/KR-077 jsou dva z vrcholů hřebenu Broumovských stěn. Vyrazili jsme od chaty Hvězda po červené hřebenovce. Po cestě je spousta pojmenovaných skal a krásných vyhlídek. Supí hnízdo vyhlídková plošina, na kterou vedou extra schody, výhled stojí za to. 

Aktivoval jsem tu současně GMA vrchol i OKFF-0056 - NPR Broumovské stěny.

68 QSO @ 40m

 

 

 

Pokračování hřebenovky na Modrý kámen je skoro nekonečné. Na mapě trasa vypadá docela v pohodě, ale v reálu je to dost náročná cesta se spoustou klesání a stoupání, které se dokážou dost nasčítat. V cíli čekala další krásná vyhlídka na Broumovsko. Protože se mezitím opět zhoršily podmínky, udělal jsem pár QSO na aktivaci kopce - druhou FF NPP Polické stěny už jsem neaktivoval.

Na rozcestníkách má tenhle vrchol název Ovčín, doplnil jsem ho proto jako druhý název do databáze.

6 QSO @ 40m

 

 

 

OL/KR-068 Skály

OL/KR-068 Skály

Vrchol Skály OL/KR-068 se zříceninou pískovcového hradu leží stejně jako rozhledna Čáp na jižním okraji NPR Adršpašsko-Teplické skály. Přístup na ní je z osady Skály. Na vrcholu hradu je vyhlídková plošina, na kterou se dá dostat po úzkých schůdcích a je zní krásný výhled.

Kvůli momentálnímu zhoršení podmínek se mi podařilo udělat jen 6 QSO, to ale tak akorát stačilo, abych měl dokončené i OKFF-0050.

6 QSO@40m

 

 

 

OL/KR-050 Čáp

OL/KR-050 Čáp

Rozhledna Čáp OL/KR-050 leží Na jižním okraji NPR Adršpašsko-Teplické skály. Přístup na ní je z osady Skály po zelené turistické značce. Napřed prochází chatovou osadou a pak lesem kamennou bránou. Z rozhledny je pěkný výhled na Teplické skály a sousední hrad Skály. Nebylo až tak lehké tu najít místo na vysílání, hlavně kvůli mojí dlouhé dipólové anténě na 40m. Nakonec jsme se utábořili v prudkém svahu v lese pod rozhlednou. Aktivoval jsem tu současně flóru OKFF-0050, takže spojení docela pěkně přibývala.

41 QSO@40m

 

 

 

OL/KR-184 Na Vartě

OL/KR-184 Na Vartě

Dneska jsem asi poprvé využil jedné z nejlepších vlastností programu GMA - dala by se popsat třeba jako "zapiš a jeď" - Z okna našeho ubytování koukám na kopec, který má na mapě název "Na Vartě". Vypadalo to na hezký slunečný večer, tak jsem našel všechny potřebné údaje z mapy, vrchol zapsal do databáze pod novým volným číslem 184, dal jsem alert do GMA clusteru a za pět minut jsme vyrazili..

Na mapě vypadá jako nevýrazný kopeček, ale převýšení 85m docela dokáže zapotit, to se musí nechat. Vrchol je zalesněný, ale lesy jsou tu všude čisté a aktivace byla pohodová. Podmínky byly dneska zase o trochu lepší a kluci už na mě čekali, tak to bylo jako setkání starých dobrých přátel.. Ve chvíli, kdy začal mc contest, jsem už tak akorát končil, jen jsem se ještě chvíli přetahoval se závodníky, zkusil 30m a byl čas balit.

7 QSO@40m

 

 

OK/KR-022 Ostaš

OK/KR-022 Ostaš

Ostaš je nádherná stolová hora poblíž Police nad Metují. Turisticky i radioamatérsky je velice zajímavá - dá se tu aktivovat Sota i Flóra zároveň. Samozřejmě jsem toho využil.. Pileup byl i s 5W úplně brutální, trval skoro hodinu a za tu dobu jsem udělal 69 QSO na 40m.

Dole jsme se posílili v hospůdce s příjemnou obsluhou a začli stoupat. Výstup jsme si zpestřili projitím kamenného bludiště, ve kterém jsme sice nezabloudili, ale na některých místech jsem měl co dělat se prosoukat s batohem s výbavou - anténu už jsem v té době nesl dávno v ruce.  Pro prostorově výraznější postavy by to nebylo.. Po cestě nahoru je spousta ukazatelů jak se různé skalní útvary jmenují, tak jsme také znovu objevili medvědy, zraněného orla, čertovo auto a další. Nahoře jsou krásné vyhlídky na celé okolí, včetně Kočičích skal.

A les na vrcholové plošině je krásně čistý. Sluníčko po delší době zase začlo hřát a tak to byla úplná pohoda.

Jestřebí hory

Putování po Jestřebích horách - OL/KR-061 - Kolčarka, OK/KR-019 - Žaltman, OL/KR-054 - Rozhledna na Markošouvickém hřebeni

Ještě nedávno jsem ani nevěděl, že nějaké Jestřebí hory jsou, nejsou tolik navštěvované, ale určitě stojí za návštěvu. Tvoří výrazný hřeben vyšších hor v Broumovské pahorkatině, nedaleko najdeme známý Adršpach, a také Polické a Broumovské stěny.

Tentokrát jsme s XYL vyrazili na trochu delší výlet, říkali jsme si, když už budeme nahoře, ať to stojí za to.. i když hrozilo, ža snad začne i sněžit a dost foukalo.

Začali jsme ve Velkých Svatoňovicích, kde se dá pohodlně parkovat u kostela a je tu rozcestník značených cest. Po červené přes Petrovice bylo docela slušné stoupání, ale nakonec jsme se vydrápali na hřebenovou cestu k rozcestníku pod Kolčarkou.

Vrchol Kolčarky OL/KR-061 je zalesněný, výhledy tu nejsou, zato je tu spousta bunkrů. Jeden blízko vrcholu vypadal i docela obydleně, čerstvě opravený a maskovaný, krása. Tady zrovna nefoukalo, takže tu nakonec bylo ideální místo pro první dnešní aktivaci. 5 QSO @40m

Cesta dál byla už typická hřebenová. Všude je lemovaná spustou bunkrů, které tu očividně vydrží ještě hodně dlouho bez větších šrámů. Dalším plánovaným vrcholem byl Žaltman OK/KR-019, na kterém je i rozhledna. Na ní jsme vyšplhali, ale na velké rozhlížení ani focení to nebylo. Ostrý ledový vítr nás brzo vyhnal do závětří. 14 QSO @ 40m

Po hřebeni jsme pokračovali dál až k rozhledně na Markošouvickém hřebeni, OL/KR-054. Je to nově postavená rozhledna ve velkém stylu. XYL na ní odvážně vylezla a pořídila pár fotek, já jsem radši rychle začal stavět anténu. Počasí se ale honilo tak, že nás nakonec vyhnal déšť a skončil jsem se 3 QSO. To se sice nepočítá, ale do ročního hodnocení a unique vrcholů to platí, takže taky dobré.

Návrat byl po červené, s ubývající výškou slábnul i vítr a na loukách bylo vše rozvetlé. Deštník jsme tedy za celý den nakonec vytáhli jen na chvíli, v cíli nás čekalo auto vyhřáté na sluníčku, no někdy to je blázinec 🙂

 

OK/ST-003 Třemšín

23. 4. 2016

Zdolat Třemšín jsem plánoval již delší dobu. Kromě toho, že se (překvapivě) jednalo o prvoaktivaci, potřeboval jsem ještě udělat asi 12 spojení do OKFF-0038 Brdy (minule mi to nevyšlo). Počasí na tento se sice slibovalo asi do 14 hodin sucho, ale pak se to mělo zkazit (a také zkazilo).

A protože se to ve více lidech lépe táhne, domluvili jsme se spolu s Karlem Rokycany (UNLIS, www.cbpmr.cz) na „radiovém výletu“. Auta jsme zanechali v nejvýhodnějším místě ZDE, a pokračovali po pevné cestě až k Třemšínské boudě,  kde jsme udělali menší odpočívací zastávku. Bouda slouží dodnes jako nouzové nocoviště a je vybavena kamny.

IMG_20160423_111532

Třemšínská bouda

Zbytek cesty na vrchol už byl otázkou 15 minut, a s úlevou jsme u vrcholu shodili naše batohy. Pravda, Karel to měl trochu horší.

IMG_20160423_111555

GMA výbava. Na rychlé aktivace mi stačí pouze radiobatoh/ledvinka vlevo.

Po obhlídce terénu jsme se rozhodli utábořit u odpočívadel, a to hlavně z toho důvodu, že déšť se čekal na 100% (jen jsme přesně nevěděli kdy) a zakrytování odpočívadla se jevilo jako nejjednodušší. I přes předpověď počasí se na Třemšín vydalo poměrně dost lidí, a přímo na vrcholu bychom se stali zcela určitě atrakcí místo dnes neexistující rozhledny, které je ale v mapách stále uvedena.

IMG_20160423_155710

Po erekci antén (inv. V na 7 MHz a drátkovky na pásmo CB) jsem v 11:00z začal pracovat na 7 MHz. Zpočátku jsem nabyl dojmu, že nemám moc šancí, asi 4× za sebou se mi stalo, že po výběru FREQ jsem minutku-dvě poslouchal jestli je kanál volný, ale po pár výzvách se našel vždycky někdo z východněji položených stanic, kdo mne spolehlivě „sestřelil“. No ale nakonec se podařilo, a zakotvil jsem. Po asi 15 minutách výzvy GMA/OKFF mne někdo (díky, Libore 😀 ) naprášil do clusteru, a pak se začaly dít ty správné věci. 

IMG_20160423_155814

HF pracoviště. Klávesnice je připojena k telefonu s logovacím proagramem, kterým právě fotím, a tak ten na snímku není.

Po 12:00z jsme již museli obklopit stanoviště plachtou proti dešti, a tak jsme pokračovali až do cca 14:00z, kdy jsem již musel z kopce dolů, a zanechal Karla s CB v provozu nahoře. Milým zpestřením byla také návštěva Hraboše Barrandov (UNLIS, www.cbpmr.cz).

Výsledkem snažení bylo přesně 50 spojení - viz log na cqgma.eu

IMG_20160423_112322

Kříž u Třemšínské boudy

Třemšín je hezký kopec, a pominu-li davy turistů, které tam v létě zcela určitě budou, určitě se sem ještě vrátím.